atentát na Heydricha

Atentát na → zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha, provedený 27. 5. 1942 v rámci operace Antropoid. Představoval jeden z nejvýznamnějších činů československého → domácího odboje v letech → druhé světové války.

Idea odstranit významného vedoucího činitele německé okupační moci zřejmě vznikla v okruhu nejbližších spolupracovníků prezidenta Edvarda Beneše ve Velké Británii na přelomu září a října 1941. Právě v té době se připravovalo jednání se západními spojenci o oduznání → Mnichovské dohody a obnově → Československa v hranicích ze září 1938. Vedení → zahraničního odboje předpokládalo, že jednání předznamená demise → protektorátní vlády jako výraz odmítnutí → nacistické okupace a uznání Benešovy autority. Protektorátní reprezentace však po nástupu Heydricha do funkce zastupujícího říšského protektora zásadně neprotestovala proti vyhlášení → stanného práva, ani proti zatčení premiéra Aloise Eliáše a naopak upevnila spolupráci s okupační mocí. Ještě závažnějším důvodem k přípravě operace se stal útlak a teror rozpoutaný Heydrichem po jeho příchodu do → Protektorátu Čechy a Morava koncem září 1941. K zahájení příprav operace Anthropoid došlo již počátkem října 1941 ve spolupráci s britskou organizací SOE (Special Operations Executive), do jejíž náplně patřilo vedení tajné diverzní války proti nacistickému Německu a podpora odbojového hnutí v jednotlivých zemích okupované Evropy.

Rotmistr Jozef Gabčík a rotmistr Jan Kubiš (operace Anthropoid), pověření provedením atentátu, se dostali do protektorátu letounem Halifax v noci z 28. na 29. 12. 1941 a byli vysazeni současně s dalšími dvěma paravýsadky Silver A a Silver B u Nehvizd na východ od Prahy. Záhy navázali spolupráci se sokolskou odbojovou organizací Jindra, která jim poskytla všestrannou pomoc. Od března 1942 byli v kontaktu s výsadkem Silver A, jehož členové udržovali vzájemné radiotelegrafické spojení s československými představiteli v Londýně.

Na zastupujícího říšského protektora zaútočili Gabčík a Kubiš 27. 5. 1942 v Praze-Holešovicích, ve spolupráci s rotmistrem Josefem Valčíkem z výsadku Silver A. Heydrich byl těžce zraněn a převezen do nemocnice na Bulovce, kde 4. 6. 1942 zemřel.

Bezprostředně po atentátu, za iniciativního řízení státního tajemníka Karla Hermanna Franka, přijali okupanti represivní opatření: byl vyhlášen civilní výjimečný stav a svou činnost obnovily stanné soudy působící již za stanného práva po Heydrichově příchodu do Prahy. Zatímco však v roce 1941 předkládalo → gestapo i kriminální policie stannému soudu většinou uzavřené případy, tentokrát postačily pouze seznamy osob sdělené dálnopisy a stanný soud návrhy jen potvrzoval a vynášel rozsudky smrti. Ještě v noci z 27. na 28. 5. 1942 zahájily jednotky policie, SS, wehrmachtu a pomocných ozbrojených složek rozsáhlé pátrání po pachatelích atentátu v Praze, o dva dny později se tzv. pročesávací akce opakovala na celém území protektorátu. Stanné soudy vynesly 1357 rozsudků smrti, byly vyhlazeny obce Lidice a Ležáky, tisícovku pražských Židů nacisté deportovali do vyhlazovacího tábora Majdanek a dali popravit i řadu českých vězňů v → koncentračních táborech.

Teprve zrada rotného Karla Čurdy (výsadek Out Distance) umožnila získat informace vedoucí k odhalení úkrytu československých parašutistů v pravoslavném kostele sv. Cyrila a Metoděje v pražské Resslově ulici. V průběhu nerovného boje s příslušníky gestapa a zbraní SS, který se rozpoutal dne 18. 6. 1942, zahynuli rotmistr Jan Kubiš, rotmistr Jozef Gabčík, rotmistr Josef Valčík, nadporučík Adolf Opálka (výsadek Out Distance), četař aspirant Josef Bublík (výsadek Bioscop), četař Jan Hrubý (výsadek Bioscop) a rotný Jaroslav Švarc (výsadek Tin). Obětí → nacistických represí se stalo i 252 spolupracovníků československých parašutistů z řad domácího odboje a příbuzných J. Kubiše a J. Valčíka, kteří byli koncem června a během července 1942 zatčeni, 24. 10. 1942 dopraveni do koncentračního tábora Mauthausen a hned po příjezdu popraveni. Dne 3. 9. 1942 byli ve veřejném procesu odsouzeni k trestu smrti a popraveni biskup české → pravoslavné církve Gorazd, předseda sboru starších Jan Sonnevend, farář Václav Čikl a kaplan Vladimír Petřek, kteří se podíleli na ukrývání parašutistů v kostele sv. Cyrila a Metoděje.

Atentát na Heydricha významně upevnil prestiž Československa jak mezi státy protihitlerovské koalice, tak v řadě dalších zemí světa. Britská vláda odvolala 5. 8. 1942 své závazky vyplývající z podpisu Mnichovské dohody, koncem září 1942 se k tomuto kroku připojila také de Gaullova Svobodná Francie. Na druhé straně ovšem v protektorátu došlo v důsledku nových represí za → heydrichiády nejen k zastrašování českého obyvatelstva, ale také ke tvrdému zásahu proti odbojovému hnutí, které jen s krajním vypětím a obtížemi obnovovalo své síly.

Edice

Miroslav Kárný – Jaroslava Milotová – Margita Kárná (ed.), Protektorátní politika Reinharda Heydricha, Praha, 1991
; tíž, Deutsche Politik im „Protektorat Böhmen und Mähren“ unter Reinhard Heydrich 1941–1942. Eine Dokumentation, Berlin 1997.

Literatura

Jan Drejs, Za Heydrichem stín, Praha 1947
; Čestmír Amort, Heydrichiáda, Praha 1965
; Jaroslav Čvančara, Akce Atentát, Praha 1991
; Zdeněk Jelínek, Operace Silver A, Praha 1992
; Jiří Šolc, Nikdo nás nezastaví, Praha 1992
; Oldřich Sládek, Přicházeli z nebe, Praha 1993
; Callum MacDonald, Úder z Londýna. Atentát na Obergruppenführera SS Reinharda Heydricha, Praha 1996
; Jaroslav Andrejs, Smrt boha smrti, Brno 1997
; Michal Burian – Aleš Knížek – Jiří Rajlich – Eduard Stehlík, Atentát. Operace Anthropoid: 1941–1942, Praha 2002.

Jan Gebhart