Český koutek v Kladsku

Polský příhraniční mikroregion, jehož českým protějškem je Náchodsko.

Charakteristickým znakem krajiny Českého koutku a nejbližšího okolí je zvlněná zalesněná pahorkatina s pastvinami a prameny minerálních vod, přecházející ve skalní města a hřebeny Stolových hor (Góry Stołowe). Mikroregion zahrnuje dvanáct vesnic, kde do poloviny 20. století žilo obyvatelstvo převážně české národnosti. Jde o obce a osady Blažejov (Blasewei, Błaźejów, dnes součást obce Kudowa Zdrój), Březová (Brzesowie, Birkhagen, Brzozowie), Bukovina (Bukowine, Tannhübel, Bukowina Kłodzka), Chudoba (Bad Kudowa, Kudowa Zdrój), Jakubovice (Jakobowitz, Wachtengrund, Jakubowice), Levín (Lewin, Hummelstadt, Lewin Kłodzki), Německá (Velká) Čermná (Deutsch Tscherbeney, Grenzeck, Czermna), Nouzín (Nauseney, Ostra Góra, dnes součást obce Radków), Slané[ý] (Schlaney, Snellau, Erlental, Słone), Stroužné (Strausseney, Straußdörfl, Pstrazna), Vostrá Hora (Scharfenberg, Ostra Góra), Žakš (Sackisch, Zakrze). Česká místní jména obcí a osad a jejich německé varianty byly po první světové válce důsledně germanizovány a vznikala nová německá místní jména (například Bukowine – Tannhübel). Po druhé světové válce vznikala v prostoru → Kladska a tedy i Českého koutku nová místní jména v polštině.

Do nástupu vnější, → německé kolonizace, bylo Kladsko jako nedílná součást → českého státu národnostně české. Od 13. století se počet českých obyvatel zmenšoval a český živel se udržoval v úzkém pásu podél nynějších česko-polských hranic o rozloze asi 40 km², v tzv. Českém koutku. Počet českých obyvatel v Českém koutku se podle odborné literatury z konce 19. a počátku 20. století značně rozchází, pohybuje se od 3 do 10 tisíc osob. Nejpravděpodobnější je odhad Josefa Štefana Kubína, který uvedl k roku 1926 asi 5150 osob a 300 až 400 osob v blízkém okolí. Ve vnitrozemí Kladska a poblíž Mezilesí žilo v první polovině 20. století dalších několik set osob české národnosti.

Kladští Češi, jak se tito obyvatelé nazývali, si nejen zachovali → český jazyk, ale vytvořili svébytnou lidovou kulturu, sahající svými kořeny ke kultuře české. Patří k ní kladský lidový dům, lidové písně a popěvky, písemné památky, například Kronika Jana Šmídy z konce 18. století, doplňovaná v průběhu 19. a počátkem 20. století, či různé drobné zápisky o významných událostech. V písních a písemných dokumentech se zachoval svébytný dialekt kladských Čechů – kladština, přiklánějící se k nářečí severovýchodních Čech.

Od roku 1742 byl Český koutek spolu s Kladskem připojen k Prusku, v letech 1918–1945 náležel k Německu a od roku 1945 je součástí Polska.

Literatura

Josef Vítězslav Šimák, Osídlení Kladska, Český časopis historický 15, 1919, s. 39–57
; Josef Štefan Kubín, České Kladsko, nástin lidopisný, Praha 1926
; Josef Tichý – Václav Vojtíšek – Emanuela Nohejlová-Prátová, Kladsko v historii českého státu, Praha 1947
; Arno Lubos, Das tschechische Volkstum in der Grafschaft Glatz, in: Deutsche und Slawen. Beispiele aus Schlesien und anderen Ostgebieten, Wien 1974, s. 29–53
; Ladislav Hladký, K církevní organizaci tzv. Českého koutku v Kladském hrabství, Kladský sborník 1, 1996, s. 121–126
; Jan Čížek, Kladská ves Německá Čermná v novoměstské farní kronice, in: Vladimír Wolf (ed.), Jaroslav Šůla. Sborník příspěvků k šedesátinám, Hradec Králové 1998, s. 57–64
; Eva Koudelková, Lidoví vypravěči z kladského „Českého koutku“ v zápisech J. Š. Kubína a J. Jecha, Kladský sborník 2, 1998, s. 257–261
; Josef Ptáček, Ikonografie kladských měst a obcí na starých pohlednicích, Kladský sborník 2, 1998, s. 343–359
; Piotr Pałys, Sytuacja ludności czeskiej na Ziemi Kłodzkiej w 1947 r., Kladský sborník 3, 1999, s. 201–208
; Krzysztof Koźbiał, Szkoła z czeskim językiem nauczania w Kudowie Zdróju, Kladský sborník 5, 2003, s. 177–186
; Eva Koudelková, Od Homole k Hejšovině. Lidová vyprávění z kladského pomezí, Liberec 2006
; Jaroslav Vaculík, Češi v cizině 1850–1938, Brno 2007
; František Pilz, Vzpomínka na českou menšinovou školu v Chudobě v Polsku, Rodným krajem 2007, č. 35, s. 56–58
; Ryszard Gładkiewicz (ed.), Muzeum a dziedzictwo kulturowe pogranicza. Kudowa-Zdrój – tożsamość i zbliżenie, Kudowa Zdrój 2008
; František Musil, K formování „Českého koutku“ v Kladsku, in: Robert Šimůnek (ed.), Regiony – časoprostorové průsečíky?, Praha 2008, s. 116–127
; Vladimír Wolf (ed.), Český koutek v Kladsku, Hradec Králové 2008
; Eva Koudelková, Čtení o Českém koutku, Liberec 2011.

Eva Semotanová